Červenec 2018

Je to správně?

29. července 2018 v 21:45 | Eva |  Úvahy
Dnes jsem využila situace. Během toho, co jsem s ní šla cestou z práce jsem se jí zeptala, jak to mezi nimi je a řekla jí pravdu, proč do toho tak šťourám. Zároveň jsem se omluvila.

Nic mi do toho není. Ale už mě nebaví ty přetvářky a nechci to dál v sobě dusit.

Máma mi řekla, že by to neudělala. Já ano. A je mi lépe, o trochu. Jako by ze mně něco spadlo.

Ptala jsem se andělů, jestli sem udělala správně.

Na druhou stranu kdybych to neměla dělat, nenaskytla by se mi k tomu příležitost.

Mám trochu strach. Z jeho reakce. Ale vím, proč jsem to udělala.
Nechtěla jsem mlčet jen proto, aby se náhodou nenaštval. Chtěla jsem, aby mi bylo zase lépe a mohla se pohnout z místa zase o kus dál.

Když se nedaří.

13. července 2018 v 9:49 | Eva |  Úvahy
Srovnávám se se sestrou. Nemám to dělat, ale dělám to.

Je krásná, má krásné vlasy, je vysoká. Všechno ji sluší. Je vtipná, oblíbená, má kamarády.

Já jsem a byla jsem vždycky terčem vtípků. Ta, do které se všichni strefovali. A i když jsem se snažila to změnit, stejně se to vrátilo zpátky.

"Další depka?"
Ne, jen se mi už nic nechce dělat. Jsem unavená, chce se mi brečet. Je mi hrozně z toho, co všechno špatného jsem za poslední půl rok udělala jen kvůli žárlivosti a toho, že neumím hodit věci za hlavu a jít dál.

Vím to.

4. července 2018 v 21:01 | Eva |  Úvahy
Vím to. A je to možná ještě horší.
Věděla jsem to i předtím, ale neměla důkaz. Teď ano.
Zvědavost? Ne, spíše žárlivost mě donutila to udělat.

Přej a bude ti přáno.

Ale proč to sakra musím prožívat všechno znova?!

Mám to pořád před očima. Chci, aby to zmizelo.