Září 2017

Záblesky vzpomínek

4. září 2017 v 19:12 | Eva |  Sny
Dneska to bylo hodně zvláštní. Celý den přemýšlím nad významem snu, ale neumím si to vysvětlit. Jen za jednu věc jsem ráda, stále si přesně pamatuji její hlas.

Celá rodina jsme se někam chystali. Já se sestrou jsme držely pospolu, mamka na nás čekala a snažila se nás popohnat. Tátu jsem neviděla, ale podvědomě jsem věděla, že už je na místě a je naštvaný.
Ani jsem netušila, kam přesně jdeme, jen jsem cítila tátovu zuřivost. Vlastně si nejsem jistá, jestli to bylo opravdu z něj. Ale amosféra byla napjatá.
Došli jsme na místo a my si se sestrou sedly na jeden hrob. Rozhlížela jsme se okolo. Bylo tady hodně lidí, ale tváře jsem neporovnávala. Všichni buď stáli, chodili okolo nebo seděli na hrobech jako my. Zuřivá atmosféra ustála a zavládla mnohem klidnější. Spíše slavnostnější atmosféra. Vypadalo to, jakoby se slavily Dušičky, ale v jiném stylu, než jak je známe. Pak jsem si všimla jedné zvláštní věci.