Dobro a Zlo

7. srpna 2017 v 19:44 | Eva |  Sny
Stojím venku s kamarády, o něčem se bavíme a hrozně se tomu smějeme. Už je večer, všude tma. Najednou zahlásím ″ Už mi to jede, tak se mějte. Ahoj!‟ ‟Ahoj!″ odpoví mí kamarádi, zatímco já nastupuji do zadního vozu tramvaje. Vcházím do vozu a ještě se otáčím za čtyřmi postavami, se kterými jsem ještě před chvílí stála venku na zastávce, abych jim zamávala. Pak se rozhodnu najít si místo na sezení. Vůz je úplně prázdný. Aspoň se tak na první pohled zdá. Došla jsem k prostředním dveřím, kde mě zničeho nic přepadne nepříjemný pocit. Podívám se na sedadlo a vidím ho, jak tam sedí schoulený, celý v černém a upírá na mě svůj pohled.



Působí na mě nepříjemnou silou. Jen tam tak sedí, nehýbe se, ale já cítím tu zlomyslnost v něm. Bojím se, že mě přemůže. Napadají mě jen slova, kterými se snažím bránit. V mysli si je opakuji pořád dokola, ale bezvýsledně. Mám pocit, že se ke mně všichni otočili zády. Že mi nikdo nevěří a teď je jen na mě, abych se zachránila, zatímco on se mi vysmívá...

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ladypilgrim ladypilgrim | Web | 9. srpna 2017 v 1:08 | Reagovat

Někdy potkáváme ty co jsou posly temnoty...obstojíme...s pomocí vždy...máme přeci své strážné anděli a také bojovníka archanděla Michaela...a taky Trojici svatou ...stačí jen zavolat o pomoc...jsou připraveni pomoci...♥

2 crazyjull crazyjull | Web | 15. srpna 2017 v 12:13 | Reagovat

Občas mě taky přepadne takový divný pocit z lidí okolo mě. Každopádně zatím to byl naštěstí vždy jen pocit. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama